Mého prvního vlastního psa jsem si koupila v mých 17 letech. Štěně, fenku německého ovčáka  s  rodokmenem. Pak byla další fenka německého ovčáka, která nosila v hubě nákupní tašku a tahala na sáňkách naše malé děti. Po jejím odchodu do psího nebe jsme vydrželi bez psa asi půl roku a pak začali hledat nového společníka do rodiny. Měl být malý, abych ho fyzicky při chůzi o berlích zvládla. Měl být přítulný, chytrý, vhodný k dětem a hlavně NEPOUŠTĚT CHLUPY aby mohl být s námi v bytě. PUDL.  Menší, tak teda trpasličí. Přítulný, asi fenka. Barva, nejlépe čokoládová. Rok 1988, na výběr moc inzerátů nebylo, ale našla se. Čokoládové štěně s čokoládovým nosem, plyšový mazlík do rodiny, ale také rošťák a pojítko s námi všemi doma. První knížka o stříhání psů, první stříhací strojek a amatérské pokusy o jakési zkracování srsti. V průběhu soužití s tímto neustále zarůstajícím stvořeníčkem jsme poznali, že pokud někdy bude ještě další pes,...